|
|
Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko-gruzínské války
Ksiazkiewiczová, Pavla ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Pavla Ksiazkiewiczová Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko- gruzínské války Abstrakt Diplomová práce zkoumá německou odpověď na ukrajinskou krizi v roce 2014 a na rusko-gruzínskou válku v roce 2008. Na jejich pozadí jsou ukázány německo-ruské vztahy a jejich postupné ochlazování v posledních letech. Hlavní otázkou je, proč se Spolková republika Německo rozhodla podpořit v roce 2014 evropské sankce uvalené na Ruskou federaci kvůli jejich přičinění při destabilizaci situace na Ukrajině a anexi Krymu, když v roce 2008 při rusko- gruzínské válce žádné podobné opatření neprosazovala? Mou hypotézou je, že se zahraniční politika SRN posunula od obchodních zájmů více k liberálním evropským hodnotám. Jako teoretický přístup jsem zvolila Foreign policy analysis, která se zabývá studiem managementu zahraničních vztahů a aktivit státu. Foreign policy analysis může být chápána jako kritika dominantního strukturalistického přístupu v mezinárodních vztazích, neboť tato teorie říká, že zahraniční politika je determinována domácí politikou, z čehož ve svojí práci vycházím. Německou odpověď na ukrajinskou krizi a rusko-gruzínskou válku pak konstruuji pomocí kvalitativní diskurzivní analýzy projevů významných činitelů, které jsem zvolila na základě toho, jak moc se podílejí na ovlivňování zahraniční politiky.
|
|
|
Rusko-gruzínská válka 2008: Ruské dilema
Doležel, Martin ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Ruská vláda válku s Gruzií ospravedlňovala řadou normativně-legislativních argumentů, podle kterých měla být intervence z pohledu mezinárodního práva legitimní. Zmíněná racionalizace se však po přezkoumání ukázala být neplatnou. Stěžejním cílem této diplomové práce proto bylo nalézt ruské motivy pro válku s Gruzií. Naší hypotézou bylo, že reakce na gruzínskou vojenskou operaci v Jižní Osetii byla výsledkem určitého dilematu uvnitř ruské vlády. Analýza byla provedena za pomoci dvou metodologických rámců popsaných v práci Grahama T. Allisona "Essence of decision: Explaining the Cuban Missile Crisis". Jednalo se o modely "racionální aktér", který předpokládá, že se státy v mezinárodních vztazích chovají vždy racionálně, a "organizační proces", který stojí na předpokladu, že chování vlád je vždy limitováno chováním jejich částí - organizací. Oba modely přišly s rozdílným vysvětlením ruské intervence. Podle rámce "racionální aktér" byla ruská reakce výsledkem racionální volby, kdy Rusko vyhodnotilo vojenskou konfrontaci s Gruzií jako nejvýhodnější dostupnou alternativu. Druhý model odhalil, že ruská reakce byla řízena spuštěnými programy, jejichž charakter nutně vedl k masivní vojenské akci. Při vyhodnocování obou koncepčních rámců se ukázalo, že v případě ruských motivů pro intervenci v Gruzii měl...
|
|
|
Reakce Západu na rusko-gruzínskou válku 2008: případ sekuritizace?
Michálková, Kateřina ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Rusko-gruzínská válka, jež se odehrála v srpnu 2008, přičemž jako casus belli posloužily separatistické snahy gruzínské autonomní oblasti Jižní Osetie, nebyla světovou veřejností chápána pouze jako spor těchto dvou zemí, nýbrž obecněji, jako spor Západu a Ruska či "nová studená válka". Tento symbolický rozměr získal konflikt zejména díky prohlášením Ruska z doby před vypuknutím války, kdy ostře protestovalo proti plánu Gruzie stát se členem NATO, a také díky charakteru následného ruského zásahu, který svou nepřiměřeností vzbudil důvodné obavy, že cílem není jenom konsolidovat situaci v Jižní Osetii, nýbrž svrhnout gruzínskou vládu a zvrátit tím západní zahraničněpolitickou orientaci Gruzie. Ruské akce vyvrcholily uznáním nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie 26. srpna. V průběhu srpna 2008 i v následujících měsících se vztahy s Ruskem staly na Západě velkým politickým tématem. Na jedné straně Západ kritizoval a důrazně odsuzoval ruské kroky, na straně druhé chyběl výraznější tlak, který by Rusko přesvědčil ke změně přístupu. Tato bakalářská práce si klade za cíl vysvětlit rozpor mezi rétorikou a činy Západu, čili zodpovědět otázku, proč Západ proti Rusku nezasáhl, ačkoliv se podle něj chovalo "neakceptovatelně". Autorka obhajuje hypotézu, že i přes svůj potenciál se konflikt pro Západ nestal...
|
host ::
RSS.